Položili jste si někdy otázku, jaká by byla ta správná práce pro Vás? Anebo lépe – děláte tu pravou práci? Většina z Vás dříve, či později, musí začít chodit do práce. Zpočátku sbíráme zkušenosti, snažíme se osvojit si specifické dovednosti, něco nového se naučit. Zjistit, jak vlastně práce a pracovní trh funguje a řešíme, zda práce, kterou děláme, je ta pravá.

Někteří to řeší až později, získají zkušenosti, praxi, vyzrají, určitým způsobem se změní jejich hodnoty a priority, a teprve potom si tuto otázku položí. Ale ať dříve nebo později, každý z nás se na tuto otázku sám sebe a někdy i druhých jednou zeptá. Jak však poznat, jestli to, co dělám nebo bych možná dělat chtěl, ale zatím o tom pouze sním, je ta pravá práce pro mě? Jak ji najít?

Jedna z rad říká: Měla by to být taková práce, kterou jste ochotní dělat i zadarmo. To je dobrá rada, ale pro spoustu z nás těžko představitelná. Jak si můžu představit, že bych dělal nebo dělala něco zadarmo, když bych pak neměla na jídlo, na bydlení, na základní potřeby. A vzhledem k tomu, že většina z nás do té pravé nebo “nepravé” práce opravdu chodí, naráží na fakt, že to, po čem opravdu toužíme je odpočinek.

Takže scénář by spíše zněl: Kdybyste měli dostatek finančních prostředků. Třeba rok či dva byste již odpočívali. Užili si volného času, protože jak říká jedno přísloví: Všeho moc škodí. Možná byste měli pocit, že volného času bylo až dost. Možná byste už chtěli něco dělat. Co by to bylo? Dokážete odpovědět? Pokud ano, tak nejspíš mluvíte o té pravé práci pro vás – z hlediska přání. Jak to ale je z hlediska schopností a dovedností. Protože přát si něco, ještě nutně neznamená, že pro danou činnost máte předpoklady a že v té činnosti budete dobří nebo dokonce excelentní. A proto aby nás práce těšila a bavila, musí nám jít “od ruky”. Musí se nám v ní dařit. Tak jak tedy zjistit, jestli mám ty správné schopnosti, předpoklady a dovednosti?

Jeden ze způsobů je, zeptat se lidí v našem okolí. Oslovit kamarády, blízké, rodinné příslušníky a zeptat se jich, v čem si myslí, že jsem dobrý. Co se mi daří? V čem jsem třeba výjimečný. Ať už se jedná o velmi snadno pojmenovatelné a uchopitelné věci – jako třeba umíš dobře vařit. Nebo se jedná o věci hůře zarámcovatelné –  jsi takový kliďas. V okamžiku, kdy se Vám dostane odpovědi: Jsi takový kliďas. Měli byste se ptát dál. Co to znamená? Kdy se to projevuje? Zkrátka co tím dotyčný myslí. A sami uvidíte, že se před Vámi začnou rýsovat situace, ve kterých se projevují Vaše výjimečné schopnosti a vlastnosti. Klady pro Vaši práci snů.

Druhou z cest je zeptat se sám sebe. V čem si myslím, že jsem dobrý? V čem se mi daří? Sepsat si takový seznam. Dopřát si trochu času. Přemýšlet o něm. Možná ho porovnat s dalšími lidmi. A v podstatě si vytvořit vyvážený názor založený na vlastním dojmu a dojmu druhých lidí. Samozřejmě můžete využít i různé testy, zkrátka názor “třetích stran”. Někoho, kdo Vás nezná, nevidí anebo ani vidět nemusí, protože tvůrce testu Vám nabízí pouze výstup své práce právě v podobě onoho testu. V okamžiku, kdy zjistíte, jaké jsou Vaše silné stránky, schopnosti, předpoklady a dovednosti, vezměte si kus papíru a napište si krátká hesla z výstupu. A ptejte se, jaké je to povolání (a k tomuto účelu můžete využít i nějaký katalog či databázi povolání, například i databázi práce, kde jednotlivé profese jsou pojmenované tak, jako byste práci už hledali). Jaké je tedy povolání, ve kterém bych uplatnil veškeré dovednosti, vlastnosti, schopnosti. Nebo alespoň většinu z nich. To, které je na těchto dovednostech založeno. Touto cestou dostanete buď přímo dané povolání anebo aspoň směr, kterým se ubírat. Máte za sebou úspěšně zvládnutou první část.

Druhou částí je potom nenechat se odradit dojmem: ,,Vždyť jsem tohle nikdy nedělal. Něco takového vůbec neumím.”  Druhou částí je totiž vymyslet, jakým způsobem byste danou činnost mohli začít dělat anebo mohli získat potřebnou kvalifikaci pro to, abyste ji dělat mohli. Pomáhá udělat si plán. A nejspíše se nebude jednat o plán krátkodobý ale spíše střednědobý – delší, než půl roku – pomocí kterého budete moci vykonávat práci Vašich snů.

Možná si řeknete, že je to hodně práce. Že se Vám nechce investovat tolik energie. Je však dobré si uvědomit, že většina z nás v práci stráví asi třetinu našeho produktivního života. Opravdu chcete trávit třetinu svého života činnostmi, které Vás nebaví? Které Vás nenaplňují? Nebo stojí za to nyní trochu zapracovat a následující třetinu života dělat takovou práci, která Vám půjde sama, bude Vás bavit, bude Vás posouvat kupředu, protože je ta pravá pro Vás? Možná si jen potvrdíte, že už ji vlastně děláte. Potom tedy blahopřeji! Patříte mezi pár těch šťastných.