Člověk je tvor sociální, to znamená, že se mu špatně funguje samotnému. Potřebuje kolem sebe druhé. Ať už jsou to kolegové v práci, rodina, přátelé, zkrátka lidé. Lidé se kterými dobře funguje. Aby ale mezi lidmi dobře fungoval, potřebuje komunikaci.

Cílem tohoto článku není omílat znovu dokola všechny druhy komunikace, všichni přece už nejspíš víme o rozdílech mezi komunikací verbální a neverbální. Je zbytečné, abychom si znovu říkali tyto známé věci. Zkusme se ale zamyslet nad něčím úplně jiným. Nad komunikací současnosti.

Často realizujeme kurzy komunikace anebo děláme individuální trénink komunikace. Ale to, s čím většinou lidé přicházejí, a to s čím následně pracujeme, je komunikace tváří v tvář. Zkrátka jak využít všechny prvky komunikace v okamžiku, kdy se na nás posluchač či posluchači dívají. Jenže opravdu je komunikace v dnešní době realizována pouze systémem tváří v tvář? Není snad trend sociálních sítí přesně tím komunikačním nástrojem, který nám vizuální stránku věci odstraňuje?

Zamyslete se nad tím, jakým způsobem s lidmi komunikujete nejčastěji. Samozřejmě, komunikace tváří v tvář je nedílnou součástí, ale velkou a významnou část tvoří komunikace prostřednictvím emailů, SMS zpráv nebo různých komunikačních nástrojů jako je WhatsUp, Viber atd., zpráv přes sociální sítě. A tak bych mohla v tomto výčtu pokračovat.

Při komunikaci přes všechny tyto nástroje narážím na nepochopení mezi účastníky komunikace. Ne snad, že by se lidé na sebe mračili a naštvávali, ale přenos informace a míra zkreslení je mnohem vyšší. Ono totiž říci mám se dobře a usmát se u toho, říká posluchači naprosto jasně, jak se máte. Ale napsat posluchači mám se dobře a nepřipojit žádnou emotikonu, žádný doplňující význam, či informaci, může být přeloženo různými způsoby. Můžete říci: Mám se dobře a myslet to vážně nebo můžete být ironičtí nebo to můžete brát jako zdvořilostní frázi a myslet to jinak. Váš protějšek to nemůže poznat. Ani tón v hlase se v psaném projevu nedá poznat.

Všimla jsem si tohoto jevu, když jsem musela napsat třikrát za sebou nerozumím, nechápu. Věta, kterou mi můj komunikační partner napsal, byla pro mě natolik matoucí a chyběla mi v ní podpora neverbální komunikace, emoce, že jsem nedokázala pochopit obsah jeho sdělení.

A v tu chvíli mě tedy napadlo, že standardní rozvoj komunikačních dovedností, bez většího zaměření se na komunikační dovednosti moderní doby, je tak trochu archaický. Takže, jak z toho ven? Pokud chcete něco udělat Vy sami pro zlepšení Vaší moderní komunikace, zkuste připojovat emotikony a zkoumejte, jak to má s porozuměním Vašich vět Váš komunikační partner. A pokud chcete víc, tak si o tom přijďte popovídat. Budu se na Vás těšit! :)