Možná jste se už v životě setkali s někým, o kom byste mohli říci, že má dar od Boha. A možná jste mu to i záviděli. Proč ne. A víte o tom, že takový dar od Boha máte i Vy? Jen jste ho možná ještě nenašli. Anebo jste na něj zapomněli. Proč ho tedy znovu nenajít. Právě teď máte šanci. Jdete do toho?
Jedna moje známá říká, že když jsme byli dětmi, uměli jsme všichni malovat. Anebo jsme tomu alespoň věřili. Proto jsme se necítili svázaní ani jinak limitovaní a volně jsme tvořili. Prostě jak se nám chtělo. Jenže pak se něco stalo. Objevila se pravidla, příkazy, zákazy, doporučené postupy a normy. A my se přizpůsobili. Někdo rychle, někdo pomaleji. Ale nakonec všichni. Otázkou je, zda je to tak správně a zda je to opravdu nutné.
Co kdyby to nutné nebylo? Co kdyby v našem, pardon Vašem, životě existovaly chvíle, kdy byste mohli být znovu dětmi. Kdy by mohlo být Vaše slunce znovu zelené, země placatá, kdy byste mohli jásat, zpívat, tančit, skákat, radovat se nebo dělat cokoliv jiného, co by Vás napadlo. Jaké by to bylo? Mohl by to být Váš malý návrat do dětství. Nebo možná velký.
Už jste slyšeli o tom, že je to možné? Protože je. Být dítětem může každý. Není to závislé na věku, pohlaví, rase, vyznání, výchově ani ničem jiném. Celé kouzlo tkví v jediné věci – zda si to dovolíte. Jste už dospělí a můžete se rozhodovat sami za sebe. Jakkoliv. Takže je jen na Vás, zda si dovolíte být znovu dítětem. Zda si dovolíte volně tvořit. Zda budete znovu brouzdat světem fantazie a kreativity a najdete svůj skrytý dar.
Váš „dar od Boha“ tam někde je. Někde ve Vás. Mají ho všichni. Někdo už ho našel. A někdo si dokonce dovolil nechat ho vykvést a ukázal ho světu. Dar měl Picasso, Dalí, Rembrandt, Warhol, Seneca, Shakespeare, ale i Váš spolužák ve škole, Váš kolega v práci. Dar máte i Vy. Možná o něm víte. A možná ještě ne. Otázka nezní, zda máte nějaký dar, ale jaký dar to je. Máte odvahu nechat ho rozvinout? Máte kuráž, vyjít s ním na světlo? A kdy?