Asertivita

Až se příště dostanete do složité situace a budete si opět připomínat, že byste se měli chovat asertivně, mohla by Vám přijít vhod asertivní práva. Zde Vám jich nabízíme základních 10.

  • Právo sám posuzovat své vlastní chování, myšlenky i emoce a být za ně a jejich důsledky sám odpovědný

Pověra: Nemáš právo posuzovat sám sebe. Posuzují tě druzí podle vnějších pravidel.

My sami jsme soudci svého vlastního chování a neseme za ně zodpovědnost. Pokud vám někdo říká, že byste se měli chovat jinak, je jen na vás posoudit, v čem se chcete změnit. Na tyto rady můžete odpovědět například: „To je možné, já to ale vidím jinak…“, „Chápu, ale mně to tak vyhovuje“

  • Právo nenabízet žádné výmluvy ani omluvy ospravedlňující naše chování

Pověra: Veškeré své chování bys měl umět nějak vysvětlit, protože za své chování jsi odpovědný pouze svému okolí.

Pokud by se dle této pověry choval manažer, bude mít neustále kvůli pocitu viny a odpovědnosti vůči svému podřízenému tendenci vysvětlovat mu, proč zadává úkol právě jemu a omlouvat se mu za to.

  • Právo dělat chyby a být za ně odpovědný

Pověra: Nesmíš dělat chyby. Pokud je děláš, musíš mít pocit viny

Tvrzení že dělat chyby je špatné vede následně k tomu, že chyby nepřiznáváme. Přiznání chyby je kvůli této pověře spojeno se špatnými pocity ze sebe sama, se strachem z negativního hodnocení okolí. Pamatujme si přísloví „Chybovati je lidské“

  • Právo dělat nelogická rozhodnutí

Pověra: Všechno, co děláš, musí mít logiku.

Některá naše rozhodnutí nemusejí (a někdy ani nemohou) být jen čistě racionální a logická. Vybíráte např. svého partnera logicky a racionálně?

  • Právo měnit svůj názor

Pověra: Názory mění jen bezcharakterní a bezzásadoví lidé

Pokaždé, když máte nové informace, argumenty nebo fakta, která odkryjí další možný pohled na věc nebo situaci, můžete chtít změnit názor. Změna názoru je nedílnou součástí přirozeného lidského vývoje. Změna názoru nám také umožní uznat argumenty partnera v průběhu diskuze bez ztráty sebeúcty.

  • Právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za řešení problémů druhých lidí

Pověra: Vůči některým věcem a lidem máš větší závazky než vůči sobě samému a musíš, chtíc či nechtíc, zapřít sám sebe.

  • Právo být nezávislý na dobré vůli ostatních

Pověra: Lidé, se kterými přicházíš do styku, k tobě musejí mít kladný vztah. Je důležité, aby tě měli všichni kolem tebe rádi. Pokud to tak není, asi si to nezasloužíš. Musíš se cítit vinen.

Pověra o nutnosti být oblíbený vede určitou skupinu lidí ke snaze zavděčit se jiným a k závislosti na vztazích s nimi. Jak to ale jde dohromady s rčením „není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem“?

  • Právo říci „Já nevím“.

Pověra: Musíš znát všechny odpovědi na dorazy týkající se důsledků tvého chování

Mámo právo se odpovědí na manipulace související s uvedenou pověrou vůbec nezabýt.

„Víš co se stane když si zítra vezmeš volno“?

„Abych řekla pravdu, nevím“.

  • Právo říci „Já ti nerozumím“

Pověra: Měl bys rozumět všemu, co lidé chtějí, i když ti to jasně neřeknou. Musíš je chápat, jinak jsi bezcitný člověk

Vcítit se do pocitů druhých a pochopit, oč jim jde je velmi důležité. Ale empatie není povinnost a může občas i uškodit.

  • Právo říci „Je mi to jedno“

Pověra: Musíš mít na všechno utvořený názor. Musíš se snažit být lepší, stále lepší, dokud nebudeš dokonalý. Jinak si nezasloužíš úctu a respekt.

Každý máme nárok mít své zájmy a názory. Je jen na vás, co je pro vás prioritou a co se stane nepodstatným.